Co je nového

Ačkoliv měla Česká republika zajistit ochranu whistleblowerů už v prosinci 2021, zákonodárci přijímají nová pravidla s velkým zpožděním až nyní. Cílem směrnice i navrženého zákona je upravení postupu podávání a posuzování oznámení o protiprávních jednáních prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a zajištění potřebné ochrany oznamovatelům (tzv. whistleblowerům), tedy fyzickým osobám, které se dozvěděly v souvislosti s prací nebo obdobnou činností informace o možném protiprávním jednání. Na základě návrhu zákona by měla být oznamovatelům přiznána účinná ochrana spočívající mimo jiné v předejití odvetných opatřeních, například v podobě výpovědi.

Povinnost chránit whistleblowery mají ve zkratce větší firmy (nejméně 50 zaměstnanců) a veřejní zadavatelé. Rozhodným dnem k určení počtu zaměstnanců je 1. leden příslušného kalendářního roku. V případě, že má vaše firma 51–249 zaměstnanců, můžete sdílet oznamovací systém s jinou firmou nebo využívat systém zřízený jiným subjektem. To bude vhodné zejména u koncernů a jiných podnikatelských uskupení, kde oznámení může řešit mateřská společnost. Společnosti s 250 a více zaměstnanci tak budou povinny zavést svůj vlastní vnitřní oznamovací v plném rozsahu bez možnosti využít například již existujícího skupinového systému v rámci koncernu.

Whistleblower může dle návrhu zákona nahlásit jak trestné činy, tak přestupky, za které lze uložit pokutu 100 000 Kč a více. Kromě toho však může být předmětem oznámení i porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů a řady dalších předpisů. Zahrnuty jsou například veřejné zakázky, daň z příjmů, dotace, ochrana spotřebitele, hospodářská soutěž, ochrana osobních údajů, kybernetická bezpečnost nebo bezpečnost výrobků, dopravy či potravin.

Za nesplnění povinností vyplývajících z navrhovaného zákona hrozí povinným subjektům pokuta až do výše jednoho milionu korun. Mezi přestupky sankcionované touto pokutou patří například nezabránění tomu, aby byl oznamovatel vystaven odvetnému opatření, neurčení příslušné osoby nebo nezajištění možnosti podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému.

Účinnost navrženého zákona je stanovena na první den druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Povinné subjekty tak budou mít po vyhlášení zákona přibližně měsíc na to, aby zavedly vnitřní oznamovací systém, určily příslušnou osobu a zajistily splnění dalších povinností vyplývajících ze zákona. Povinné subjekty by tak měly legislativní proces tohoto zákona pečlivě sledovat, aby byly schopny včas zajistit plnění všech svých povinností.

Koncipientka naší advokátní kanceláře, Mgr. Martina Mrázková, úspěšně publikovala dva odborné články v renomovaném časopise Trestní právo. Články se dotýkají problematiky odškodňování obětí trestných činů, které se dlouhodobě věnuje. Jedná se o příspěvky:

1. Nároky kladené na žadatele o peněžitou pomoc – publikovaný v čísle 3/2022,
2. Historický exkurz do vývoje odškodňování obětí trestných činů ze státních prostředků a jeho přínos pro oběti – publikovaný v čísle 1/2023.

Časopis Trestní právo je dostupný v elektronické podobě jako e-journal pro předplatitele v aplikaci Smarteca nebo v Právním informačním systému ASPI.

Potřebujete poradit v oblasti odškodňování obětí trestných činů? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.

Zákoník práce dozná po mnoha letech velkých změn, které se dotknou řady oblastí pracovního života. Návrh novely nyní musí projednat vláda, poté poputuje do Poslanecké sněmovny. Je tak možné, že některá očekávaná pravidla budou dále měněna.

Jedná se o rozsáhlou novelu, proto níže představujeme pouze nejdůležitější změny, které nová právní úprava v oblasti pracovního práva aktuálně přináší:

- Dohoda o provedení práce (DPP), dohoda o pracovní činnosti (DPČ) – Pracovníci na dohody budou mít nově nárok na dovolenou, na ošetřovné i na určité příplatky (např. za práci v noci, o svátcích apod.), stejně tak na využití překážek v práci na straně zaměstnance (např. návštěva lékaře apod.). Zaměstnavatel bude povinen zaměstnanci písemně rozvrhovat týdenní pracovní dobu obdobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Dále bude mít zaměstnanec možnost žádat po zaměstnavateli písemné odůvodnění výpovědi z DPP/DPČ a také bude oprávněn žádat přechod do pracovního poměru (pokud v předchozích 12 měsících právní vztahy založené dohodami trvaly po dobu nejméně 180 dnů) s tím, že zaměstnavatel bude povinen poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď.
- Práce z domova (tzv. home office) - Dohodu o výkonu práce na dálku mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem bude nutné nově uzavřít v písemné formě, nepostačuje tak úprava ve vnitřním předpisu. Zaměstnanci, kteří se řadí do určitých skupin (např. těhotné ženy, nebo ti, kteří pečují o dítě do 9 let a o osoby závislé na péči), budou mít zvláštní režim a pokud jejich žádost o práci z domu zaměstnavatel odmítne, musí své odmítnutí řádně písemně odůvodnit. Z novely vyplývá i povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady na práci z domova, a to prozatím v navrhované výši 2,80 Kč/hodinu práce (jedná se o hodinový paušál na plyn, elektřinu, vodu, odpad apod.).
- Elektronizace důležitých dokumentů - Pracovní smlouvy, stejně tak dohody, bude možné uzavírat elektronicky. Od takto uzavřené smluv či dohod nebo jejich změn bude moci zaměstnanec odstoupit do sedmi dnů, pokud nebylo započato s prací. Elektronicky bude možné doručit i další důležité dokumenty, např. výpověď. Pro elektronické doručování však bude potřeba písemný souhlas zaměstnance.
- Rozšíření informačních povinností zaměstnavatele při vzniku pracovněprávního vztahu - Zaměstnanec musí být nově písemně informován například o době trvání a podmínkách zkušební doby, o přestávkách a odpočinku, o týdenní pracovní době, o poskytovaném odborném rozvoji apod. Tyto informace musí obdržet do sedmi dnů od vzniku pracovněprávního vztahu.

Jak bylo uvedeno výše, jedná se pouze o stručné shrnutí těch nejpodstatnějších změn, k podrobnému prostudování doporučujeme nahlédnout do samotné novely.

Potřebujete poradit s praktickými dopady změn zákoníku práce nebo v celé oblasti pracovního práva? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.

Dne 15. ledna 2023 nabyl zčásti účinnosti zákon č. 416/2022 Sb., který navazuje na novelu notářského řádu, díky které zakladatel společnosti nemusí osobně k notáři, ale postačí audiovizuální spojení v reálném čase. Patrně nejvýznamnější změnou účinnou od 15. ledna 2023 je však to, že zakládané právnické osoby již nemusí před zápisem do veřejného rejstříku získat živnostenské oprávnění. Zakladatel právnické osoby si tak může vybrat, ve které fázi živnost ohlásí nebo podá žádost o koncesi. Je na něm, jestli tak učiní před podáním návrhu na zápis do veřejného rejstříku nebo až po něm. Se získáním živnostenského oprávnění se však po vzniku obchodní korporace vyplatí neotálet, jelikož v případě, že do 1 roku od svého vzniku živnost neohlásí nebo nepodá žádost o koncesi, soud ji může zrušit s likvidací. Další zjednodušení spočívá ve snížení počtu dokumentů, které jsou požadovány živnostenským úřadem. Před novelou měly právnické osoby povinnost k ohlášení živnosti nebo k žádosti o koncesi připojit doklad prokazující právní důvod užívání prostor. To však bylo z důvodu shodného požadavku při zápisu do veřejného rejstříku novelou zrušeno.

Potřebujete pomoci při zakládání obchodní společnosti? Obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.

1. ledna 2023 došlo ke zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, což znamená, že od Noého roku již není systém EET funkční. Byla zrušena nejen evidenční povinnost samotná, tj. povinnost zasílat údaje o tržbách správci daně a vystavovat účtenky ve smyslu zákona o evidenci tržeb, ale také všechny povinnosti vyplývající ze zákona o evidenci tržeb, tedy i povinnosti umístit informační oznámení, ochrany autentizačních údajů, certifikátu a bloků účtenek. Evidující podnikatelé nemusí v souvislosti s ukončením evidence tržeb ve vztahu k Finanční správě činit žádné kroky. Není povinností poplatníka oznamovat správci daně skutečnost, že nepřijímá evidované tržby, ani v případě, že tyto tržby evidoval dobrovolně. Dosud vydaná povolení pro evidování tržeb ve zjednodušeném nebo zvláštním režimu pozbyly dnem nabytí účinnosti zákona právní účinky. Finanční správa však poplatníkům umožní po přechodnou dobu (do konce roku 2023) i nadále nahlížet na tržby zaslané do systému EET.

Potřebujete poradit s finančními otázkami Vašeho podnikání? Obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.

Zákon č. 374/2022 Sb., jímž se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posiluje v mnoha oblastech postavení spotřebitelů, zejména těch nejzranitelnějších. Současně dochází k vyjasnění a zjednodušení některých pravidel, aby byla v praxi snáze aplikovatelná. Jedná se o rozsáhlou novelu, proto níže představujeme pouze nejdůležitější změny, které nová právní úprava v oblasti spotřebitelského práva přináší.

- Reklamace - Spotřebitel může reklamovat vady, které se na věci projeví v době 24 měsíců od převzetí věci. Změnou ovšem je, že se prodlužuje doba (z 6 měsíců na 12 měsíců), po kterou musí podnikatel prokázat, že se vada na věci, tj. na zakoupeném zboží, vyskytla až poté, co si ji spotřebitel převzal (tj. typicky tvrzení, že si spotřebitel vadu způsobil sám). Skutečnost, že se nějaká vada projevila až po převzetí, neznamená, že za ni prodávající neodpovídá. Vadou je navíc nově i to, že zboží nemá dostatečnou životnost, kterou lze rozumně očekávat.
- Ochrana v online prostředí při nakupování na internetu - Spotřebitelé budou nově v online prostředí chráněni před netransparentním nákupem na on-line tržišti a také před falešnými recenzemi. Podnikatel bude nově muset uvést, podle jakých parametrů jsou řazeny nabídky na online tržišti, aby bylo zřejmé, zdali jejich pořadí nebylo ovlivněno např. placenou reklamou. Aby se zabránilo zveřejňování falešných, klamavých recenzí, má nově prodávající povinnost informovat spotřebitele, zda jsou na jeho stránkách zveřejňovány recenze, které pochází skutečně od spotřebitelů, kteří výrobek zakoupili. Nakupování v e-shopech se týká i další důležité pravidlo. Jeho cílem je zajistit, aby si spotřebitel byl v průběhu objednávkového procesu vědom, kterým krokem se již k smlouvě zavazuje a vznikne mu tak povinnost zaplatit. To může podnikatel zajistit různou formou. Typicky prostřednictvím tlačítka v objednávkovém formuláři na nákupním portálu.
- Lhůta pro dodání zboží - Zcela nově je také upravena lhůta pro dodání zakoupeného zboží. Prodávající bude muset zakoupené zboží dodat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy (pokud si samozřejmě se spotřebitelem nedohodne jinou lhůtu). Pokud prodávající zboží nedodá v této lhůtě, tak spotřebitel podnikateli dá ještě přiměřenou dodatečnou lhůtu k dodání. Pokud ani v této další lhůtě není zboží podnikatelem dodáno, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit.
- Smlouvy uzavírané při podomním prodeji nebo v rámci tzv. organizovaných prodejních akcí – V rámci těchto prodejů došlo k prodloužení možnosti odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu, která bude nově činit 30 dnů namísto stávajících 14 dnů.

Jak bylo uvedeno výše, jedná se pouze o stručné shrnutí těch nejpodstatnějších změn, k podrobnému prostudování doporučujeme nahlédnout do samotné novely.

Potřebujete poradit s aktualizací obchodních podmínek? Případně potřebujete jinou právní pomoc v oblasti spotřebitelského práva? Neváhejte se na nás obrátit!

Výše výživného v České republice nemá stanovenou maximální ani minimální hranici. O jeho výši rozhoduje buď dohoda mezi partnery, či soud. Ministerstvo spravedlnosti však před lety zveřejnilo doporučující tabulky, která se stala jakýmsi vodítkem pro určení výše výživného, zejména v případě mimosoudních dohod mezi manžely, často je na ni ovšem také odkazováno v soudní praxi. Tato tabulka nyní doznala některých změn:
- Podle věku a počtu vyživovaných by částka na dítě měla nově činit 8 až 20 % rodičova čistého příjmu oproti dosavadním 11 až 25 %.
- Snížení počtu věkových kategorií z 5 na 4, přičemž jednotlivé kategorie by již neměly být ohraničeny pevnou věkovou hranicí (ta by měla být pouze orientační), ale měly by vyjadřovat jednotlivé životní etapy (dělení na předškolní věk, první stupeň ZŠ, druhý stupeň ZŠ a SŠ a vyšší vzdělání)
- Vyšší počet vyživovacích povinností se odrazí na snížení procentuálního podílu výživného na příjmu povinného.
- Zohlednění míry zapojení povinného rodiče do péče a styku s dítětem do konečné výše výživného.
- Zavedení kontrolní částky, která by měla vyjadřovat orientační částku, která by měla povinnému po odečtení výživného zpravidla zůstat k dispozici.

Stále ovšem platí, že tabulka je pouze vodítkem a neumožňuje zohlednit veškeré životní situace. Pokud se tedy rodiče sami nedohodnou na výši výživného, je stanovení výše na úvaze soudu. Ministerstvo k dané problematice spustilo web, který je dostupný na adrese https://vyzivne.justice.cz/. Mimo jiné by měl výše uvedený webový portál nabídnout informace k soudním řízením o výživném, jak se rodiče mohou ohledně výživného dohodnout nebo kde mají vyhledat vhodného advokáta či mediátora.

Potřebujete právní pomoc v oblasti rodinného práva? Neváhejte se na nás obrátit.

Aby mohla smlouva o převodu obchodního podílu vyvolávat účinky vůči společnosti, ve které je podíl převáděn, zákon o obchodních korporacích stanoví mimo jiné podmínku, že taková smlouva musí být společnosti doručena. To se obvykle děje tak, že člen statutárního orgánu (u společnosti s ručením omezeným je to jednatel) připojí při převzetí smlouvy doložku o jejím převzetí „za společnost“. Co když ale ve smlouvě toto formální prohlášení chybí, zároveň však podpis za některou ze smluvních stran připojuje osoba, která je současně členem statutárního orgánu společnosti? Je pak smlouva o převodu podílu společnosti správně a platně doručena? Vrchní soud v Olomouci dovodil, že i za této situace je smlouva doručena společnosti, a tedy vyvolává vůči společnosti právní účinky. Je tomu tak proto, že člen statutárního orgánu, který je za společnost oprávněn jednat, již o uzavřené převodní smlouvě ví, z čehož se odvozuje, že tuto vědomost má i společnost.

Potřebujete uskutečnit změny ve společnosti nebo se jen poradit? Obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.

Od srpna je možné žádat o poskytnutí jednorázového příspěvku, kterým vláda reaguje na současnou situaci rodin s dětmi, které pociťují dopady rostoucích cen energií, potravin i dalších základních potřeb. Podmínkou pro získání příspěvku bude věk dítěte, které k 1. srpnu 2022 nedovrší 18 let. Dalším předpokladem pro přiznání příspěvku je celkový hrubý příjem rodiny, který se bude za rok 2021 pohybovat pod hranicí 1 milionu korun ročně. O peníze mohou žádat i rodiče dětí, které se narodí od srpna do konce letošního roku. Na mimořádný příspěvek mají nárok ti, kdo pobírají přídavky na děti, i ti, kteří je nepobírají. Jak tedy získat příspěvek 5000 Kč na dítě? Pokud pobíráte přídavky na dítě, dostanete příspěvek 5000 Kč automaticky. Rodiny, které mají za červen nebo červenec nárok na dětské přídavky, by měly dostat dávku 5000 Kč v srpnu. Ti, co přídavky nepobírají, mohou zažádat skrz elektronický formulář na klientském portálu ministerstva práce a sociálních věcí pro vyřizování příspěvku 5000 korun pro rodiny, přičemž možnost podat žádost bude spuštěna od 15. srpna.

Potřebujete pomoci s vyplněním žádosti? Obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.

Vláda schválila návrh zákona, kterým se s účinností od 1. ledna 2023 zvýší roční limit pro povinnou registraci k DPH z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Na dvojnásobek od příštího roku vzroste také podmínka limitu ročních příjmů pro vstup do režimu paušální daně, tedy placení daní, sociálního i zdravotního pojištění jednou pravidelnou měsíční částkou bez daňových přiznání a bez přehledů pojistného. Z důvodu velmi širokého rozpětí příjmů paušalistů nebude měsíční paušální záloha pro všechny ve stejné výši, ale zavádí se 3 pásma odvozená primárně od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu. Změny reflektují významný růst cenové hladiny. Návrh zákona nyní musí schválit Parlament.

Potřebujete pomoci s daňovými otázkami? Obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.

Nejvyšší soud zveřejnil 8.6.2022 sjednocující stanovisko sp. zn. Cjpn 202/2022 týkající se tzv. nezabavitelné částky. Soudce Nejvyššího soudu k vydání tohoto stanoviska vedla soudní praxe, která doposud nepostupovala jednotně při posuzování otázky, jaké dopady mělo mimořádné zvýšení částky normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (§ 26a zákona o státní sociální podpoře) na stanovení takzvané nezabavitelné částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.). Podle NS by se ono mimořádné zvýšení mělo do výpočtu nezabavitelné částky promítnou a lidem v oddlužení či v exekuci by tak mělo pro letošek zůstat ze mzdy více peněz, které nebudou podléhat srážkám.

Vláda dne 18. května 2022 schválila návrh zákona, který umožní zopakování oddlužovací akce Milostivé léto. Bude se týkat opět výhradně dluhů vůči státu nebo podnikům se státní účastí. Dlužníku budou odpuštěny všechny úroky, penále a podobně, pokud uhradí jistinu a odměnu soudnímu exekutorovi. Nárok na odpuštění dluhu budou mít za splnění určitých kritérií lidé, u nichž byla exekuce zahájena před 28. říjnem loňského roku. Oproti předešlému programu stanovuje zákon exekutorům lhůty na odpověď. Nyní budou muset zájemci, který se bude chtít zbavit svých dluhů, odpovědět do patnácti dnů. Pokud návrh zákona schválí Parlament, bude Milostivé léto 2 platit od 1. září po dobu 3 měsíců. Dle vyjádření vlády jde o poslední možnost, jak se za výhodných podmínek vypořádat s dluhy.
Potřebujete pomoci s uplatněním Milostivého léta u exekutora? Obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.