Advokátní kancelář TMS

Zákoník práce doznal po mnoha letech velkých změn, které se dotknou řady oblastí pracovního života. Účinnost novely by měla nastat 1. října 2023.

Jedná se o rozsáhlou novelu, proto níže představujeme pouze některé z nejdůležitějších změn, které nová právní úprava v oblasti pracovního práva přináší:

- Příplatky za práci přesčas u dohod - Lidé pracující na dohodu (dohodu o provedení práce/dohodu o pracovní činnosti) budou mít nově nárok na příplatek nebo náhradní volno za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o víkendu.
- Přechod na zaměstnání v pracovním poměru - Novela zavádí možnost zaměstnance, jenž pracoval pro zaměstnavatele na některou z dohod alespoň 180 dní v předchozích dvanácti měsících, písemně požádat o přechod na zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel je pak povinen mu do jednoho měsíce poskytnout písemnou odpověď s odůvodněním, přičemž není povinen žádosti vyhovět.
- Odůvodnění výpovědi - Dohodu bude i nadále možné ukončit výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou bez uvedení důvodu nebo z libovolného důvodu. V některých případech však bude zaměstnanec moci požádat o písemné odůvodnění výpovědi a zaměstnavatel mu bude muset vyhovět.
- Volno z důvodu překážek v práci - Novým nárokem dohodářů bude také volno z důvodu všech přípustných překážek v práci na straně zaměstnance, náhrada odměny jim však příslušet nebude, ledaže se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou jinak.
- Rozvrh pracovní doby – Zaměstnavatel musí dohodářům předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance, nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení.
- Dovolená v dohodách - Zaměstnancům pracujícím na základě dohod automaticky při splnění podmínek stanovených v zákoníku práce vznikne právo na dovolenou. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP týdenní pracovní doba v délce 20 hodin. Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a zaměstnanec musí odpracovat alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce.
- Délka dovolené - Za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. Tato úprava bude účinná od 1.1.2024.
- Úprava práv rodičů - Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby, pokud o to požádají. Zamítnutí jim zaměstnavatel bude muset věrohodně zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku nebude možné nařídit práci přesčas.
- Nové informační povinnosti – Zaměstnavatel bude mít nově rozsáhlejší povinnost informovat zaměstnance o určitých skutečnostech, které souvisejí s obsahem pracovního poměru, a to do 7 dnů ode dne jeho vzniku, případně o změnách obsahu pracovního poměru nejpozději v den účinnosti těchto změn. Některé informace mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
- Nová pravidla pro práci na dálku – Předpokladem pro práci na dálku bude písemná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Výjimkou je situace, kdy bude písemně nařízena, což bude možné na základě opatření orgánu veřejné moci na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé.
- Úhrada nákladů při práci na dálku - Povinnost hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce na dálku a budou v souvislosti např. se spotřebovanou energií apod., vznikne zaměstnavateli tehdy, jestliže se se zaměstnancem na tom dohodne. Zaměstnavatel tyto náklady nahradí buď ve výši, kterou zaměstnanec náležitě prokázal, nebo paušální částkou, pokud se tak strany dohodly nebo pokud to stanoví vnitřní předpis. Zaměstnavatel se zaměstnancem si nicméně mohou také předem písemně sjednat, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší.
- Přesčasy ve zdravotnictví - Nový § 93a zákoníku práce umožňuje lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnout si písemně se zaměstnavatelem další práci přesčas výše do průměrné výše 8 hodin týdně, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby do průměrné výše 12 hodin týdně. Tato „navíc“ práce přesčas může být dohodnuta na období 26, nebo kolektivní smlouvou až na 52 týdnů po sobě jdoucích. K další dohodnuté práci přesčas nemůže být zaměstnanec nucen a nesmí být vystaven jakékoli újmě, odmítne-li ji vykonávat. Zaměstnavatel je rovněž povinen vést aktuální seznam všech svých zaměstnanců vykonávajících další dohodnutou práci přesčas.

Jak bylo uvedeno výše, jedná se pouze o stručné shrnutí některých z nejpodstatnějších změn, k podrobnému prostudování doporučujeme nahlédnout do samotné novely.

Potřebujete poradit s praktickými dopady změn zákoníku práce nebo v celé oblasti pracovního práva? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.