Návrh zákona o ochraně tzv. „whistleblowerů“

Ačkoliv měla Česká republika zajistit ochranu whistleblowerů už v prosinci 2021, zákonodárci přijímají nová pravidla s velkým zpožděním až nyní. Cílem směrnice i navrženého zákona je upravení postupu podávání a posuzování oznámení o protiprávních jednáních prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a zajištění potřebné ochrany oznamovatelům (tzv. whistleblowerům), tedy fyzickým osobám, které se dozvěděly v souvislosti s prací nebo obdobnou činností informace o možném protiprávním jednání. Na základě návrhu zákona by měla být oznamovatelům přiznána účinná ochrana spočívající mimo jiné v předejití odvetných opatřeních, například v podobě výpovědi.

Povinnost chránit whistleblowery mají ve zkratce větší firmy (nejméně 50 zaměstnanců) a veřejní zadavatelé. Rozhodným dnem k určení počtu zaměstnanců je 1. leden příslušného kalendářního roku. V případě, že má vaše firma 51–249 zaměstnanců, můžete sdílet oznamovací systém s jinou firmou nebo využívat systém zřízený jiným subjektem. To bude vhodné zejména u koncernů a jiných podnikatelských uskupení, kde oznámení může řešit mateřská společnost. Společnosti s 250 a více zaměstnanci tak budou povinny zavést svůj vlastní vnitřní oznamovací v plném rozsahu bez možnosti využít například již existujícího skupinového systému v rámci koncernu.

Whistleblower může dle návrhu zákona nahlásit jak trestné činy, tak přestupky, za které lze uložit pokutu 100 000 Kč a více. Kromě toho však může být předmětem oznámení i porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů a řady dalších předpisů. Zahrnuty jsou například veřejné zakázky, daň z příjmů, dotace, ochrana spotřebitele, hospodářská soutěž, ochrana osobních údajů, kybernetická bezpečnost nebo bezpečnost výrobků, dopravy či potravin.

Za nesplnění povinností vyplývajících z navrhovaného zákona hrozí povinným subjektům pokuta až do výše jednoho milionu korun. Mezi přestupky sankcionované touto pokutou patří například nezabránění tomu, aby byl oznamovatel vystaven odvetnému opatření, neurčení příslušné osoby nebo nezajištění možnosti podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému.

Účinnost navrženého zákona je stanovena na první den druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Povinné subjekty tak budou mít po vyhlášení zákona přibližně měsíc na to, aby zavedly vnitřní oznamovací systém, určily příslušnou osobu a zajistily splnění dalších povinností vyplývajících ze zákona. Povinné subjekty by tak měly legislativní proces tohoto zákona pečlivě sledovat, aby byly schopny včas zajistit plnění všech svých povinností.