Co je nového

Od 1 července 2024 se pro cizince ze zemí mimo EU chystají v oblasti zaměstnávání v Česku pozitivní změny. Novela zákona o zaměstnanosti zjednoduší procesy jejich náboru a administrativy s tím spojené.

Změny v testu trhu práce
Zaměstnavatelé, kteří plánují zaměstnat cizince na pracovní místo, které není přístupné pro občany České republiky na trhu práce, jsou povinni nejprve nahlásit toto volné pracovní místo příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR. Tímto krokem se zahajuje standardní proces nazývaný test trhu práce, který má za cíl ověřit, zda není možné dané pracovní místo obsadit občanem ČR, EU nebo cizincem ze země mimo EU, který má právo pracovat na českém trhu. Test trvá obvykle 10 až 30 dnů a během něj nemohou na dané pracovní místo konkurovat uchazeči, kteří nemají volný přístup na trh práce.

V loňském roce byl tento test zrušen pro pozice, které jsou určeny pro držitele modré karty, tedy pro cizince s vysokou kvalifikací. U pracovních pozic určených pro držitele zaměstnaneckých karet úřady práce získaly pravomoc zkrátit tento test na minimální dobu 10 dnů s ohledem na aktuální situaci na trhu práce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje na současnou situaci tím, že dále upravuje pravidla pro test trhu práce a proces oznámení volných pracovních míst. Od letošního července bude možné, v závislosti na aktuální situaci na trhu práce, upustit od testu trhu práce i pro pracovní pozice, které jsou obsazitelné držiteli zaměstnaneckých karet.

Rozšíření volného přístupu na trh práce
Významná změna se projeví v rozšíření výjimek z požadavku na zaměstnanecké povolení nebo příslušného pobytového oprávnění. Tyto výjimky jsou uvedeny v zákoně o zaměstnanosti a nově zahrnují kategorii státních příslušníků zemí, jejichž seznam bude určen vládou prostřednictvím nařízení. Tímto způsobem bude vybraným státním příslušníkům umožněn bezproblémový vstup na trh práce. Pravidla týkající se jejich zaměstnání tak budou zásadně podobná těm platným pro občany EU.

Změna v evidenci volných pracovních míst
Úřad práce bude nově odstraňovat nepřímo obsazené pracovní pozice po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy mu byly oznámeny. Výjimkou budou případy, u kterých v dané chvíli probíhá proces udělování pobytového oprávnění. Dále bude úřad mít oprávnění odstranit z evidence pracovní místa, na jejichž obsazení zaměstnavatel neposkytne úřadu potřebnou spolupráci.

Potřebujete poradit v oblasti pracovního práva? Neváhejte se na nás obrátit!

Od 1. ledna 2024 vstoupila v platnost novela silničního zákona, která přinela řadu významných změn v oblasti silničního provozu. Tyto změny mají dle Ministerstva dopravy za cíl zvýšit bezpečnost na českých silnicích, zefektivnit provoz a zároveň zpřísnit sankce za nejzávažnější dopravní přestupky. Se začátkem ledna rovněž řidičům odpadla povinnost vozit u sebe zelenou kartu a řidičský průkaz. Fakticky také není nutné u sebe mít občanku. Všechny tyto doklady si policie umí najít online v registru.

Odebrání řidičského oprávnění:
Mezi klíčové novinky patří zavedení pravidel "2 krát a dost" pro nejzávažnější přestupky a "3 krát a dost" pro středně závažné přestupky. Tento princip znamená, že pokud řidič dvakrát během tří let spáchá některý z nejzávažnějších přestupků, bude mu odebráno řidičské oprávnění. Tyto nejzávažnější přestupky zahrnují např. jízdu pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, způsobení dopravní nehody s ublížením na zdraví či překročení povolené rychlosti o více než 40 km/h. Obdobné pravidlo platí i pro tzv. středně závažné přestupky, kam spadá např. překročení povolené rychlosti o více než 20 km/h, nezastavení na stopce či nedání přednosti v jízdě.

Zjednodušení bodového systému:
Novela zákona přináší zjednodušení bodového hodnocení. Počet skupin trestných bodů se redukuje z pěti na tři kategorie:
- 2 body: Za méně závažné přestupky, jako je překročení rychlosti o méně než 10 km/h.
- 4 body: Za středně závažné přestupky, jako je překročení rychlosti o 20 km/h v obci (30 km/h mimo obec), opuštění místa nehody, neprodlené nezastavení vozidla, neoznámení Policii ČR o nehodě, neprokázání totožnosti.
- 6 bodů: Za nejzávažnější přestupky, jako je jízda pod vlivem alkoholu/návykové látky (nad 0,3 ‰), stav vylučující způsobilost k řízení, odmítnutí testu na alkohol/návykové látky, vjíždění na železniční přejezd přes zákaz, otáčení/couvání/jízda v protisměru na dálnici, porušení zákazu předjíždění, "jízda na červenou", překročení rychlosti o 40 km/h v obci (50 km/h mimo obec), ohrožení chodce, dopravní nehoda s ublížením na zdraví.

Řidič přijde o řidičský průkaz po nasbírání 12 bodů. Pokud řidič dvakrát spáchá přestupek za 6 bodů nebo třikrát za 4 body, také přijde o řidičský průkaz.

Řízení od 17 let:
Nově bude možnost získat řidičský průkaz skupiny B od 17 let v režimu L17. Kurz autoškoly může adept začít v 15,5 letech. Žadatel musí absolvovat standardní výcvik v autoškole a úspěšně složit závěrečné zkoušky.
Mladý řidič do 18 let smí řídit pouze pod dohledem zkušeného řidiče (mentora). Mentor musí splňovat kvalifikační předpoklady, sedět na místě spolujezdce a nesmí být pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Režim L17 je zaznamenán v Evidenční kartě řidiče mladého řidiče i mentora. Mentor musí mít řidičské oprávnění skupiny B minimálně 10 let, nesmí mít zákaz řízení a žádný záznam v bodovém systému. Mladý řidič může mít až 4 mentory. Pokud začínající řidič v režimu L17 spáchá závažný přestupek, musí absolvovat vzdělávací kurzy.

Potřebujete-li právní pomoc v přestupkovém řízení, neváhejte se na nás obrátit!

Tzv. konsolidační balíček účinný od 1.1.2024 mimo jiné významně novelizoval zákon o dani z nemovitých věcí. Mimo celkové zvýšení sazeb o zhruba 80% se změny týkají i technické a procesní stránky výpočtu daní a jejího přiznání. Posledním dnem pro podání daňového přiznání je 31. leden 2024 a pro poplatníky nemusí být jednoduché za krátký čas vyhodnotit, zda ze změn plyne povinnost podat na rok 2024 daňové přiznání, nebo zda postačí, že správce daně před květnovým termínem úhrady daně bude poplatníka informovat o nové výši daňové povinnosti.

Podnikající i nepodnikající subjekty s pravomocným povolení na budoucí zdanitelnou stavbu, by neměly přehlédnout nové vymezení stavebního pozemku. Ten vzniká ve výměře budoucí zdanitelné stavby, a to i na parcele s již existující jinou zdanitelnou stavbou (to předchozí právní úprava vylučovala). S touto změnou bude spojena povinnost podat daňové přiznání.

Pro podnikatele je důležitá změna vymezení „zpevněné plochy“. Zpevněná plocha již není omezena pouze na pozemek zapsaný v katastru nemovitostí jako „zastavěná plocha a nádvoří“ nebo jako „ostatní plocha“. Nově jsou totiž zpevněnou plochou pozemek či jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy bazénu, nádrže nebo vlečky, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou. I s touto změnou se pojí povinnost podat daňové přiznání.

Rovněž došlo k rozšíření počtu případů, kdy je poplatníkem daně uživatel, nájemce nebo pachtýř nemovité věci. Jako příklad lze uvést nemovité věci, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Stane-li se uživatel, nájemce či pachtýř nově poplatníkem daně, bude povinen podat daňové přiznání.

Zásadní změnou prošla i úprava garáží či objektů určených pro rodinnou rekreaci. Tyto zdanitelné stavby jsou nově vázány na způsob využití zapsaný v katastru nemovitostí. Pokud byly doposud zdaňovány odlišně od nové úpravy, bude třeba podat daňové přiznání.

V případě, že ve Vaší obci došlo v průběhu roku 2023 přijetím obecně závazné vyhlášky ke změně místního koeficientu, není tato změna sama o sobě důvodem pro podání nového daňového přiznání. Přepočet daně je povinen provést správce daně.

V následujícím roce se pak bude nutné seznámit s dalšími schválenými změnami s odloženou účinností. Zároveň půjde o první období, kdy výši daně může ovlivnit tzv. inflační koeficient.

Nevíte si rady s daňovým přiznáním? Obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.

Dnem 1. 1. 2024 (s výjimkou některých ze svých ustanovení) své účinnosti nabývá zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Ve Sbírce zákonů byl zveřejněn pod č. 321/2023 Sb.

Kromě zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je současně novelizován rovněž zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon o důchodovém pojištění, zákon o nemocenském pojištění a zákoník práce. Níže přinášíme přehled některých zaváděných novinek.

Mezi hlavní změny zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení patří zejména zavedení možnosti podat žádost o důchod, resp. o změnu výše důchodu, online, úprava splatnosti důchodu a jejich valorizace, stanovení postupu uplatnění práva dědiců na vstup do řízení o dávku důchodového pojištění v případě, že o dávce nebylo pravomocně rozhodnuto před smrtí oprávněného, a postupu vypořádání přeplatku na důchodových dávkách v dědickém řízení či stanovení postupu při úhradě náhrady mzdy nebo platu za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež.

Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upřesňuje podmínky poskytování slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance nebo stanovení výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v případě, že bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách.

V zákoně o důchodovém pojištění se mění podmínky pobírání rodičovského příspěvku u osob samostatně výdělečně činných, zjednodušuje se způsob stanovení vyloučených dob tak, aby platil stejný režim bez ohledu na to, zda se jedná o dřívější (před rokem 1996) nebo současné vyloučené doby nebo se stanoví postup vrácení důchodů v případě úmrtí oprávněných příjemců důchodů.

Pokud jde o zákon o nemocenském pojištění, v naprosté většině případů se jedná o upřesnění znění některých ustanovení, které se potýkaly s výkladovými problémy, či o opravy nepřesností v textu zákona.

Do zákoníku práce je pak doplněno ustanovení upravující pracovní volno související s akcí pro děti a mládež.

Upozorňujeme, že se jedná pouze o základní přehled některých zaváděných změn, pro komplexní pojetí problematiky prosíme nahlédněte do znění zákona.

Potřebujete poradit v oblasti sociálního zabezpečení? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.

Od 1. ledna 2024 bude v zákoně o daních z příjmů znovu zaveden koncept vozidel s omezenou vstupní cenou, jako tomu bylo v letech 2003 -2007.

Bez ohledu na skutečnou pořizovací cenu vozidla kategorie M1 bude nově možné formou odpisů, případně ve splátkách finančního leasingu, promítnout do nákladů jen částku do 2 mil. Kč. Částka přesahující bude účtováno jako náklad neovlivňující základ daně. Výjimkou budou jen sanitní a pohřební vozidla, vozidla koncesované taxislužby a automobily, jejichž vlastník je poskytuje jako předmět finančního leasingu.

S omezením vstupní ceny úzce souvisí i omezení odpočtu DPH při pořízení takových vozidel (vyjma výše uvedené výjimky). Maximální možný odpočet DPH tak bude ve výši 420 000 Kč (21 % z 2 000 000 Kč).

Zaměstnancům, kteří mohou používat firemní vozidlo i pro soukromé účely, je navyšována hrubá mzda s dopady na daň z příjmů a odvody do sytému zdravotního a sociálního pojištění o 1 % z pořizovací ceny včetně DPH tohoto vozidla, u nízkoemisních aut bylo toto procento sníženo již loni na 0,5 % a od 1. 1. 2024 dojde u bezemisních vozidel, tedy těch na čistě elektrický nebo vodíkový pohon, k dalšímu snížení na 0,25 %.

Potřebujete poradit v oblasti daňového práva? Neváhejte nás kontaktovat!

Milostivé léto 2023 navazuje na akce totožného charakteru (Milostivé léto I a II), které probíhaly v letech 2021 a 2022, a umožňuje i nyní, již potřetí, fyzickým osobám v exekuci vyhnout se dlužným úrokům a nákladům exekuce. Tentokrát se však Milostivé léto 2023 zaměřuje na tzv. správní exekuce. Milostivé léto 2023 je upraveno zákonem č. 181/2023 Sb., o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů, a zákonem č. 182/2023 Sb., o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Jedná o tříměsíční oddlužovací akci, která probíhá v období od 1. 7. 2023 do 30. 11. 2023.

Daňové milostivé léto 2023
Daňové milostivé léto 2023 se týká pouze příslušenství dluhů a bagatelních dluhů vzniklých do 30. 9. 2022. Na dluhy vzniklé po tomto datu se možnost odpuštění nevztahuje. Rovněž se možnost oddlužení netýká cla a jeho příslušenství. Daňové milostivé léto 2023 má dvě formy. První se týká mimořádného zániku určeného příslušenství daně odpuštěním, druhá se týká mimořádného zániku některých nedoplatků na dani a na příslušenství daně. Určené příslušenství daně zaniká odpuštěním, pokud dlužník požádal během rozhodného období (1. 7. 2023 – 30. 11. 2023) o jeho odpuštění a došlo k úplnému uhrazení rozhodného nedoplatku (nedoplatek na dani nebo na příslušenství daně fyzické osoby, který vznikl do 30. 9. 2022 a je, popřípadě byl, evidován u správce daně do 30. 9. 2022), se kterým toto příslušenství souvisí, do 30. 11. 2023. K odpuštění příslušenství daně tedy nedochází automaticky s úhradou dlužné částky, ale je o něj nutné požádat. Pro žádost není stanoven žádný konkrétní formulář či vzor. Tato žádost by však měla vždy obsahovat obecné údaje, tj. kdo žádost podává (identifikační údaje žadatele), komu je žádost určena (identifikace správního orgánu), čeho se týká (identifikace daně a příslušenství) a o co dlužník žádá (odpuštění příslušenství konkrétní daně).
Novinkou Milostivého léta 2023 je možnost domluvit se na úhradě formou splátek. V případě splátkového režimu je poté nedoplatek rozložen do 12 po sobě jdoucích měsíčních splátek, kdy první splátka musí být provedena a současně připsána na účet do 30. 11. 2023. Splatnost dalších plateb je vždy poslední den příslušného měsíce (pokud je poslední den sobota, neděle nebo svátek, tak nejbližší následující pracovní den). Současně je kdykoli možné uhradit splátky dříve nebo zaplatit celou jistinu.

Pojistné milostivé léto
Pojistné milostivé léto 2023 se týká dluhů vůči České správě sociálního zabezpečení (dále ČSSZ), které jsou vymáhány v rámci tzv. správní exekuce. Při splnění podmínek bude dlužníkům odpuštěno penále z pojistného a exekuční náklady, které ČSSZ vznikly v souvislosti s vymáháním dluhů. Stejně jako u daňového milostivého léta 2023 i v rámci pojistného milostivého léta lze zaplatit dlužné pojistné ve splátkách, konkrétně ve splátkách lze zaplatit dlužné pojistné, které je ke dni podání oznámení vyšší než 5000 Kč a jehož placení není povoleno ve splátkách podle zákona č. 589/1992 Sb. a které není vymáháno prostřednictvím soudního exekutora.

Potřebujete poradit či pomoci s přípravou příslušných žádostí? Neváhejte se na nás obrátit.

Zákoník práce doznal po mnoha letech velkých změn, které se dotknou řady oblastí pracovního života. Účinnost novely by měla nastat 1. října 2023.

Jedná se o rozsáhlou novelu, proto níže představujeme pouze některé z nejdůležitějších změn, které nová právní úprava v oblasti pracovního práva přináší:

- Příplatky za práci přesčas u dohod - Lidé pracující na dohodu (dohodu o provedení práce/dohodu o pracovní činnosti) budou mít nově nárok na příplatek nebo náhradní volno za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o víkendu.
- Přechod na zaměstnání v pracovním poměru - Novela zavádí možnost zaměstnance, jenž pracoval pro zaměstnavatele na některou z dohod alespoň 180 dní v předchozích dvanácti měsících, písemně požádat o přechod na zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel je pak povinen mu do jednoho měsíce poskytnout písemnou odpověď s odůvodněním, přičemž není povinen žádosti vyhovět.
- Odůvodnění výpovědi - Dohodu bude i nadále možné ukončit výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou bez uvedení důvodu nebo z libovolného důvodu. V některých případech však bude zaměstnanec moci požádat o písemné odůvodnění výpovědi a zaměstnavatel mu bude muset vyhovět.
- Volno z důvodu překážek v práci - Novým nárokem dohodářů bude také volno z důvodu všech přípustných překážek v práci na straně zaměstnance, náhrada odměny jim však příslušet nebude, ledaže se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou jinak.
- Rozvrh pracovní doby – Zaměstnavatel musí dohodářům předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance, nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení.
- Dovolená v dohodách - Zaměstnancům pracujícím na základě dohod automaticky při splnění podmínek stanovených v zákoníku práce vznikne právo na dovolenou. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP týdenní pracovní doba v délce 20 hodin. Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a zaměstnanec musí odpracovat alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce.
- Délka dovolené - Za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. Tato úprava bude účinná od 1.1.2024.
- Úprava práv rodičů - Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby, pokud o to požádají. Zamítnutí jim zaměstnavatel bude muset věrohodně zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku nebude možné nařídit práci přesčas.
- Nové informační povinnosti – Zaměstnavatel bude mít nově rozsáhlejší povinnost informovat zaměstnance o určitých skutečnostech, které souvisejí s obsahem pracovního poměru, a to do 7 dnů ode dne jeho vzniku, případně o změnách obsahu pracovního poměru nejpozději v den účinnosti těchto změn. Některé informace mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
- Nová pravidla pro práci na dálku – Předpokladem pro práci na dálku bude písemná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Výjimkou je situace, kdy bude písemně nařízena, což bude možné na základě opatření orgánu veřejné moci na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé.
- Úhrada nákladů při práci na dálku - Povinnost hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce na dálku a budou v souvislosti např. se spotřebovanou energií apod., vznikne zaměstnavateli tehdy, jestliže se se zaměstnancem na tom dohodne. Zaměstnavatel tyto náklady nahradí buď ve výši, kterou zaměstnanec náležitě prokázal, nebo paušální částkou, pokud se tak strany dohodly nebo pokud to stanoví vnitřní předpis. Zaměstnavatel se zaměstnancem si nicméně mohou také předem písemně sjednat, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší.
- Přesčasy ve zdravotnictví - Nový § 93a zákoníku práce umožňuje lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnout si písemně se zaměstnavatelem další práci přesčas výše do průměrné výše 8 hodin týdně, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby do průměrné výše 12 hodin týdně. Tato „navíc“ práce přesčas může být dohodnuta na období 26, nebo kolektivní smlouvou až na 52 týdnů po sobě jdoucích. K další dohodnuté práci přesčas nemůže být zaměstnanec nucen a nesmí být vystaven jakékoli újmě, odmítne-li ji vykonávat. Zaměstnavatel je rovněž povinen vést aktuální seznam všech svých zaměstnanců vykonávajících další dohodnutou práci přesčas.

Jak bylo uvedeno výše, jedná se pouze o stručné shrnutí některých z nejpodstatnějších změn, k podrobnému prostudování doporučujeme nahlédnout do samotné novely.

Potřebujete poradit s praktickými dopady změn zákoníku práce nebo v celé oblasti pracovního práva? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.

V návaznosti na nedávný rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU), který přišel s novým výkladem směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby, byla do chystané novely zákoníku práce zapracována i změna týkající se rozvrhování směn a odpočinku. SDEU dovodil, že denní odpočinek není součástí týdenního odpočinku, ale musí se k němu přičíst, což platí i v případě, že členský stát poskytuje delší dobu týdenního odpočinku, než vyžaduje unijní právo. Český zákoník práce však s tímto výkladem dosud nepočítá nepočítá.

V rámci právě projednávané velké novely zákoníku práce byl v Poslanecké sněmovně přidán pozměňovací návrh, který mění ustanovení o týdenním odpočinku tak, že se délka týdenního odpočinku zkracuje na 24 hodin a je k ní potřeba přičíst 11hodinový denní odpočinek. Pravidlo týdenního odpočinku v délce 35 hodin tak zůstává zachováno. Pokud bude legislativní proces dokončen podle předpokladů, změna by měla být účinná nejspíše od 1. ledna 2024.

Další závěr SDEU týkající se doby odpočinku však do chystané novely zapracován nebyl. SDEU v rozsudku rovněž dovodil, že zaměstnanci přísluší denní odpočinek bez ohledu na to, zda po poslední směně bude následovat další výkon práce. To znamená, že odpočinek náleží zaměstnanci i v případě, kdy bude například po skončení směny čerpat dovolenou. Ačkoliv tato úprava patrně nebude v novele zákoníku práce zohledněna, měli by se jí zaměstnavatelé řídit. Otázkou však zůstává, jak se k této problematice postaví české soudy v rozhodovací praxi a zda tedy budou současnou právní úpravu vykládat v souladu s nejnovější judikaturou SDEU.

Dnem 5. 6. 2023 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 148/2023 Sb. zákon o jednotném environmentálním stanovisku, který má nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2024. Tento zákon především upravuje působnost správních orgánů a jejich postup při vydávání jednotného environmentálního stanoviska za účelem zajištění veřejného zájmu na ochraně životního prostředí jako celku a přispění k udržitelnému rozvoji při rozhodování v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona nebo navazujícím řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Předpis tak představuje procesní integraci v oblasti ochrany životního prostředí, jelikož nově zavádí jednotné stanovisko ve formě závazného stanoviska, a to pro záměry povolované podle stavebního zákona. Toto závazné stanovisko bude nahrazovat správní úkony obsažené doposud v několika různých zákonech z oblasti životního prostředí.

V souvislosti s přijetí zákona o jednotném enviromentálním stanovisku pak bylo rovněž novelizováno hned několik dalších zákonů na úseku ochrany životního prostředí.

Potřebujete poradit v oblasti stavebního práva či správního práva? Neváhejte se na nás obrátit!

Ačkoliv měla Česká republika zajistit ochranu whistleblowerů už v prosinci 2021, zákonodárci přijímají nová pravidla s velkým zpožděním až nyní. Cílem směrnice i navrženého zákona je upravení postupu podávání a posuzování oznámení o protiprávních jednáních prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a zajištění potřebné ochrany oznamovatelům (tzv. whistleblowerům), tedy fyzickým osobám, které se dozvěděly v souvislosti s prací nebo obdobnou činností informace o možném protiprávním jednání. Na základě návrhu zákona by měla být oznamovatelům přiznána účinná ochrana spočívající mimo jiné v předejití odvetných opatřeních, například v podobě výpovědi.

Povinnost chránit whistleblowery mají ve zkratce větší firmy (nejméně 50 zaměstnanců) a veřejní zadavatelé. Rozhodným dnem k určení počtu zaměstnanců je 1. leden příslušného kalendářního roku. V případě, že má vaše firma 51–249 zaměstnanců, můžete sdílet oznamovací systém s jinou firmou nebo využívat systém zřízený jiným subjektem. To bude vhodné zejména u koncernů a jiných podnikatelských uskupení, kde oznámení může řešit mateřská společnost. Společnosti s 250 a více zaměstnanci tak budou povinny zavést svůj vlastní vnitřní oznamovací v plném rozsahu bez možnosti využít například již existujícího skupinového systému v rámci koncernu.

Whistleblower může dle návrhu zákona nahlásit jak trestné činy, tak přestupky, za které lze uložit pokutu 100 000 Kč a více. Kromě toho však může být předmětem oznámení i porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů a řady dalších předpisů. Zahrnuty jsou například veřejné zakázky, daň z příjmů, dotace, ochrana spotřebitele, hospodářská soutěž, ochrana osobních údajů, kybernetická bezpečnost nebo bezpečnost výrobků, dopravy či potravin.

Za nesplnění povinností vyplývajících z navrhovaného zákona hrozí povinným subjektům pokuta až do výše jednoho milionu korun. Mezi přestupky sankcionované touto pokutou patří například nezabránění tomu, aby byl oznamovatel vystaven odvetnému opatření, neurčení příslušné osoby nebo nezajištění možnosti podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému.

Účinnost navrženého zákona je stanovena na první den druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Povinné subjekty tak budou mít po vyhlášení zákona přibližně měsíc na to, aby zavedly vnitřní oznamovací systém, určily příslušnou osobu a zajistily splnění dalších povinností vyplývajících ze zákona. Povinné subjekty by tak měly legislativní proces tohoto zákona pečlivě sledovat, aby byly schopny včas zajistit plnění všech svých povinností.

Koncipientka naší advokátní kanceláře, Mgr. Martina Mrázková, úspěšně publikovala dva odborné články v renomovaném časopise Trestní právo. Články se dotýkají problematiky odškodňování obětí trestných činů, které se dlouhodobě věnuje. Jedná se o příspěvky:

1. Nároky kladené na žadatele o peněžitou pomoc – publikovaný v čísle 3/2022,
2. Historický exkurz do vývoje odškodňování obětí trestných činů ze státních prostředků a jeho přínos pro oběti – publikovaný v čísle 1/2023.

Časopis Trestní právo je dostupný v elektronické podobě jako e-journal pro předplatitele v aplikaci Smarteca nebo v Právním informačním systému ASPI.

Potřebujete poradit v oblasti odškodňování obětí trestných činů? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.

Zákoník práce dozná po mnoha letech velkých změn, které se dotknou řady oblastí pracovního života. Návrh novely nyní musí projednat vláda, poté poputuje do Poslanecké sněmovny. Je tak možné, že některá očekávaná pravidla budou dále měněna.

Jedná se o rozsáhlou novelu, proto níže představujeme pouze nejdůležitější změny, které nová právní úprava v oblasti pracovního práva aktuálně přináší:

- Dohoda o provedení práce (DPP), dohoda o pracovní činnosti (DPČ) – Pracovníci na dohody budou mít nově nárok na dovolenou, na ošetřovné i na určité příplatky (např. za práci v noci, o svátcích apod.), stejně tak na využití překážek v práci na straně zaměstnance (např. návštěva lékaře apod.). Zaměstnavatel bude povinen zaměstnanci písemně rozvrhovat týdenní pracovní dobu obdobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Dále bude mít zaměstnanec možnost žádat po zaměstnavateli písemné odůvodnění výpovědi z DPP/DPČ a také bude oprávněn žádat přechod do pracovního poměru (pokud v předchozích 12 měsících právní vztahy založené dohodami trvaly po dobu nejméně 180 dnů) s tím, že zaměstnavatel bude povinen poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď.
- Práce z domova (tzv. home office) - Dohodu o výkonu práce na dálku mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem bude nutné nově uzavřít v písemné formě, nepostačuje tak úprava ve vnitřním předpisu. Zaměstnanci, kteří se řadí do určitých skupin (např. těhotné ženy, nebo ti, kteří pečují o dítě do 9 let a o osoby závislé na péči), budou mít zvláštní režim a pokud jejich žádost o práci z domu zaměstnavatel odmítne, musí své odmítnutí řádně písemně odůvodnit. Z novely vyplývá i povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci náklady na práci z domova, a to prozatím v navrhované výši 2,80 Kč/hodinu práce (jedná se o hodinový paušál na plyn, elektřinu, vodu, odpad apod.).
- Elektronizace důležitých dokumentů - Pracovní smlouvy, stejně tak dohody, bude možné uzavírat elektronicky. Od takto uzavřené smluv či dohod nebo jejich změn bude moci zaměstnanec odstoupit do sedmi dnů, pokud nebylo započato s prací. Elektronicky bude možné doručit i další důležité dokumenty, např. výpověď. Pro elektronické doručování však bude potřeba písemný souhlas zaměstnance.
- Rozšíření informačních povinností zaměstnavatele při vzniku pracovněprávního vztahu - Zaměstnanec musí být nově písemně informován například o době trvání a podmínkách zkušební doby, o přestávkách a odpočinku, o týdenní pracovní době, o poskytovaném odborném rozvoji apod. Tyto informace musí obdržet do sedmi dnů od vzniku pracovněprávního vztahu.

Jak bylo uvedeno výše, jedná se pouze o stručné shrnutí těch nejpodstatnějších změn, k podrobnému prostudování doporučujeme nahlédnout do samotné novely.

Potřebujete poradit s praktickými dopady změn zákoníku práce nebo v celé oblasti pracovního práva? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.